Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktuálně (archiv) červen 2016

29.6.2016

Nový příjem - koťě z Vizovic od Darji.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/29.6.2016_nadherny_Smoula_z_Vizovic

Dnešní návštěva depozita v Uhřicích. Koťátka jsme odvezli na očkování do Kroměříže na veterinární kliniku a o víkendu by některá z nich měla odjet do svých domovů. Již několik týdnů jsou rezervována. Umístění koťátek je s podmínkou budoucí kastrace. Jsou prostě úžasní. Jenom převoz 10 km byl poměrně "náročný" vzhledem k obrovskému řevu a protestům, které se ozývaly z přepravky. Prostě zdravě naštvané koťata...

http://eva1960.rajce.idnes.cz/29.6.2016_kotata_z_Uhric_od_Amalky

 

26.6.2016

Tonička na kuchyňské lince má dokonalý přehled o tom, co bude k jídlu nebo co už k jídlu je.

tonicka2606.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

25.6.2016

Domov našel i Orion a příští týden odjíždí do Uherského Brodu. Bydlet bude jako bytový jedináček. Myslíte si snad podle fotek, že mu nebude vadit přítomnost další kočky ??

http://eva1960.rajce.idnes.cz/25.6.2016_Orion_ma_uz_domov_-_huraaa

Přidáváme fotky z dochytu, který probíhal celý měsíc květen a červen. Na Jižnch svazích u 1. segmentu se nám podařilo odchytit 2 dospělé kočky, 1 kocoura a 4 koťata. Zatím jsou všichni docela plašší. První očkování proběhlo, nyní čekají na druhé. Dvě koťata - mourovaná - odjela na vymazlení do Osíčka k naší dobrovolnici, ostatní budeme postupně zvykat na lidi. Kočičky zvládnou kastraci a kocourek už je objednaný na příští týden.
Moc moc děkuji Monice Tomaníkové a Magdě Bernátové za jejich naprosto samostatnou, odhodlanou akci. Jsou skvělé, odchytem strávily spoustu hodin, ale podařilo se.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/25.6.2016_Odchyt_ve_Zline_-_Jizni_svahy

Dnes odjela do nového domova Maya. Kočičku našli v keřích před Společenským domem v Otrokovicích a byla tam víc jak 2 týdny. Nádherná stříbrná mourinka, při kastraci zjistila paní doktorka, že vykastrovaná již byla. Ale byla kastrovaná bokem, takže při oholení před kastrací se na to nepřišlo. Maya je doslova postelový mazel, dokázala okupovat postel 23 hodin denně a tu hodinu věnovala jídlu. Domov našla ve Valašském Meziříčí.
Za kamaráda bude mít vykastrovaného kocourka a bude pouze v bytě. První dojmy jsou super, paní je nadšená. Maya si byt důkladně prošla, prozkoumala a seznámila se s novým kámošem, a prý na sebe ani nesyčeli. Tak to bude fajn.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/25.6.2016_Maya_nasla_domov_ve_Val._Mezirici

 

21.6.2016

Koťátka v depozitu na Podhoří dnes byla na 1. vakcinaci, zvládla to dobře a za 3 týdny očkování zopakujeme. Maminka kočka je objednaná ve čtvrtek na kastraci. Příští týden budeme očkovat další koťátka v depozitech a kastrovat jejich matky.

S odchytem máme díky skvělé Monice a Magdě velký úspěch. Podařilo se nám odlapit 4 koťata, jednu kočku a jednoho kocoura. Zejména kocour, ač mladý, je tedy už pořádně zdevastovaný životem potulného kocoura. Bez zubů, špatná srst, vypelichaný, ale mazel největší. Takže všichni naočkovaní a v karanténě venkovní voliéry čekají na druhou vakcinaci koncem tohoto týdne. Magdo a Moniko, moc moc děkujeme, jste skvělé.

 

Tento měsíc byl ve znamení odchytu koček a koťat na Jižních svazích ve Zlíně. Tradičně každý rok se tam objevují pod keři koťata, situaci řešíme již od roku 2008, ale boj je nekonečný. Některé kočičky jsou totiž tak mazané, že si sednou pár kroků od sklopce a kdybyste tam dávali pečené sele, tak nevlezou ani za nic. Kromě toho je spousta lidí krmí, takže kočky jsou někdy i přejezené. Upřímně se nedivím někdy městům, které se snaží o odchyt koček v některých lokalitách, kde je jich hodně, že zakazují krmení pod hrozbou pokuty. Když vidím ty hromady zelených salámů, co tam lidé kočkám dávají v domnění, že kočka je snad popelnice, tak bych to udělala také. Vysvětlujeme, že mají koupit kvalitní granule a pro kočky udělají mnohem víc, ale je to marné, je to marné, je to marné ....

 

Postupně vám budeme představovat naše útulkové kočičky. Některé z nich jsou u nás na dožití, některé hledají nové domovy. Každá kočička má svůj příběh, často velmi dlouhý a strastiplný, naštěstí s dobrým koncem. Což spousta koček takové štěstí nemá. Myslete prosím i na ně a pomozte nám, abychom i jim mohli dát šanci na nový dobrý život. Někdy bohužel ale i usnadnit odchod z tohoto. Tak už to ale chodí.

 

Bobek - nejnovější přírůstek útulkové rodiny

Jmenuji se Bobek. Měl - vlastně stále mám - svoji paničku, která se o mě starala a u které jsem se měl moc fajn. Tak jsem si říkal: máš vyhráno, vystaráno do konce života. Ale bohužel - my kočičky často poznáme na vlastní kůži, že ne všichni lidé jsou hodní a že jsou i zlí a hodně zákeřní. Soused mě neměl rád, co neměl rád, nenáviděl mě. A přitom jsem mu nic neudělal, když jsem tak hodný a nenápadný kocourek. Nejenom mě nadával, ale jednou jsem dokonce ucítil i bolest v nožičce. Moc to bolelo, fakt hodně moc. Panička mě vzala na veterinu a pan doktor objevil broky. Naštěstí to bylo bez následků, ale dovedete si představit, kdyby mířil líp a jinam. Aby mě panička ochránila, tak zavolala i takové lidi v uniformě, ale i ti byli na toho ošklivého pána krátcí. A vyhrožoval dál. Sice jsem tomu nerozuměl, ale bál jsem se. Bál jsem se i podívat do toho okna, ze kterého na mě vystřelil. Takže jsem se v zájmu záchrany svého života ocitnul tady mezi ostatními kočičkami. No řeknu vám, první dny jsem byl zalezlý. Je to fakt nezvyk, tolik cizích koček. Čichaly ke mě, dokonce se mi snažila dát jedna i pusu, ale to já nerad. Teď už si zvykám, sedím na okně a dívám se ven. Jídla je tady dostatek, zlí lidé zůstali daleko. Oproti jiným jsem na tom líp, já totiž mám svoji paničku, která mě má ráda a která za mnou bude jezdit na návštěvu. Protože jí na mě záleží. Tak jsem se rozvykládal docela nezvykle moc. Ještě si totiž ale musím zvykat.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/20.6.2016_Bobek

Greg

Jmenuji se Greg, tak mě nazvali v útulku. Mým bydlištěm bývalo křoví u základní školy. Často jsem sedával ve výklenku jednoho okna a čekal jsem, kdo si mě všimne. Až jedno přijelo auto a vystoupila paní. Měla v ruce nějakou bedýnku, to jsem vůbec nevěděl co to je a ve druhé ruce misku s něčím mooc dobrým - aspoň to vonělo. Ale protože znám ty nástrahy venkovního světa, tak jsem byl velmi obezřetný. Sliny se mi sice sbíhaly, odolával jsem, ale potom mě hlad přemohl. Jenom jsem se přiblížil k misce, tak jsem ucítil za krkem něčí ruku a už jsem byl v přepravce. Ale jsem mrštný a bojovník, z přepravky se mi podařilo se dostat. Paní něco řekla, asi to nic moc slušného nebylo, ale já jsem přece kocour a nerozumím lidské řeči. Ale měl jsem nakonec smůlu, vlastně ted chci říci štěstí. Byl tam jeden pán, asi měl také nějaké ty zkušenosti s kočkami a hlavně s kocoury, ten mě fakt rychle lapl za kůži na krku a to byl tedy fofr, už jsem byl v přepravce a klap .... Konečná. Vystupoval jsem až v útulku, totálně naštvaný a uražený. Bylo to moje ale velké štěstí, protože mě už dlouho zlobilo oko, jeden kocour mi jej při bitce rozškrábl. Panička mě vzala do nějaké místnosti, kde byli lidé v bílých pláštích a pak mě něco píchlo a usnul jsem. Když jsem se probudil, viděl jsem jenom na jedno oko, to mě pořádně vyděsilo. Ale všichni se mě snažili uklidnit, že za tři týdny mi nějaký ten flop sundají a budu zdravý kocourek. A co slíbili to dodrželi. Tak jsem tady, zdravý, s oběma očima a čekám, kdo si mě vybere jako kamaráda.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/19.6.2016_Greg

Amálka - jediná tříbarevná kočička

Jmenuji se Amálka a jsem v útulku jediná tříbarevka. Panička mi říká víla Amálka, protože jsem hrozně něžná a hodná. Mám ještě jmenovkyni, ta je od Kojetína a nyní si v depozitu v Uhřicích odchovává svoje koťátka. Potom přijde do útulku, tak nevím, jestli to bude také taková víla nebo nějaká dračice a jak nás bude panička rozlišovat. Ona je totiž Amálka číslo 2 také tříbarevná. Pocházím z Bystřice pod Hostýnem, půl roku jsem bydlela u jedné paní. Sice to nebylo nic moc, spíš nic než moc, ale aspoň jsem nezmrzala a nemokla venku. Ale nelíbilo se mi tam, zalézala jsem za kuchyňskou linku a byla jsem tam pořád. Ta paní volala do útulku a říkala, že prý když si pro mě nepřijedou, tak její syn mě dá hadovi. To jsem byla hrůzou bez sebe, ale naštěstí v útulku řekli, že mě berou a do hodiny jsem byla u nich. Jsem ráda, protože takový osud jsem si určitě nezasloužila. Jsem moc hodná kočička a hledám nový domov. Budu si ho velice vážit, to slibuji.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/19.6.2016_Amalka_z_Bystrice_pod_Hostynem

 

Editka - nejstarší kočička

Ahoj, já jsem Editka. Paní doktorka o mě sice tvrdí, že už jsem stoletá, ale to není pravda. Mám jenom 17 let. Od té doby, co mě moje panička přinesla nechat uspat (to se krásně píše, ale znamená to nechat umřít, přestat existovat, přestat se těšit ze života) a paní doktorka Hlačíková zavolala do útulku, uplynuly 2 roky a jsem stále fit. Sice jsem měla nedávno zdravotní problémy, musela jsem dostat antibiotika a panička se o mě už hrozně moc bála, ale já mám tuhý kořínek a už jsem v pohodě. Takto se ze spodního pokoje dívám ven do zahrady. Ráda spím, mám ráda svůj klid a prostě jsem taková ještě hrozně fajn kočička, která je ráda, že je tu s námi.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/19.6.2016_Editka

 

Tonička - nejširší kočička

Ahoj, já jsem Tonička. V útulku jsem bezkonkurenčně nejširší. Panička o mě říká, že už dva roky čekám koťata, ale to není pravda, jsem už dávno vykastrovaná. Ale copak můžu za to, že mi tak chutná ? Přinesla mě jedna moc hodná paní, která mě našla s obrovskou ránou na krku. Ono jsem se nějak zasekla do drátu, který se mi omotal kolem krku a zarůstal do masa. Pak se mi jej podařilo zbavit, ale řeknu vám, bylo to hrozné. Málem jsem umřela, celý krk jsem měla podřezaný až do masa. V útulku jsem se zotavovala tři měsíce. Musela jsem také pořádně nabrat, měla jsem děsnou podváhu, tak kilo a půl. Takže jsem to nyní dohnala na skoro 4. Všichni říkají, že bych měla zhubnout, abych neměla zdravotní problémy, ale víte co se říká : tlustí zhubnou a hubení .... Takže jsem tlustá, mám asi i celulitidu, ale to neřeším. Je mi fajn. Paní, která mě našla, si mě virtuálně adoptovala a ještě mi tím přilepšuje. Měla bych se rozdělit s ostatními, tak to někdy udělám, ale jenom aby se neřeklo.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/19.6.2016_Tonicka

 

Herkules - největší a nejtěžší kocour

Ahoj, já jsem Herkules. V útulku jsem ten největší a nejtěžší, vážím téměř 6 kilo. Předtím jsem roky žil naproti na sídlišti, mrznul jsem pod keřem a v létě jsem trpěl žízní. Většinou i hlady, protože toho krmení na sídlišti kočka moc nemá. Pak jsem se dostal do útulku a jsem rád, že jsem rady. Ležím si na pohovce, vstanu se najíst, pak si najdu jiný gauč a mám tady spoustu rukou, které mě hladí, a to mám ze všeho nejraději. Panička mě nejraději fotí když spím a to jsou ale vážně hrozné fotky. Nejraději spím na zádech a tak mám tlapky nahoru. Pro kocoura takového formátu jsou to hrozně trapné fotky, připadám si jako plyšový, ale prý je to moc hezké. Tak nevím. Taky mi říkají, že jsou moc rádi, že jsem tady, protože prý několik let odchytávali jenom samé zrzavé koťata a to prý byla hrůza. No když jsem byl nevykastrovaný kocour, že ? Teď už mám pokoj a klid, kočky mě nezajímají, hlavně co je dobrého na talíři.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/19.6.2016_Herkules


 

Z deníčku kocoura Charlieho

Prý jsem to za ten rok, co to tady vedu, vytáhl na nejoprsklejší šelmu v ulici. No, tetička Majda, co u ní páníček bydlel přede mnou, je taková plašanka a je jí vidět buď s myší u tlamy, nebo vyvalovat se na zahradě. Zato mezisousedské vztahy jsem si musel prostě vzít na starost já, k tomu se totiž vůbec nemá. Tak si to shrňme. Vedle sice nemají žádnou šelmu, ale občas mi dají kousek šunky. Já jim tam proto chodím hlídat, skočím přes plot, proženu na zahradě bažanta a pár popletených kosů a je to. Kousek dál sice mají šelmu, ale takovou hodně divnou – nejenom, že jsem větší než on, ale ještě si dovolí po mně poštěkávat v jakési cizí ře� �i (a hrozně ho čilí, že si z toho nic nedělám), a navíc ani neumí zatáhnout drápky! Co tohle je za tvora? Naproti je podobný, leč trochu větší pes, zjevně se slabými nervy. Páníček říkal, že když si nedám bacha, tak mi ta sheltie jednou parádně vypráší kožich. To tedy nevím jak, vždyť neumí ani lozit po stromech a tak stačí, když vylezu na modřín v jejich zahradě. Pojašenec pak líce po trávníku ze strany na stranu, štěká jak o život, ale já si z toho pranic nedělám, vím, že na mě nedosáhne. Jednou ho dokonce přišel ze zběsilého obíhání modřínu stáhnout soused osobně, už se na to nemohl dívat, a poté žaloval páníčkovi. Má se ch ovat důstojně jako šelma a ne bláznit jak kolotoč! Nejpestřejší je to ale hned vedle modřínového kolotoče. Dva psi a kočka s kocourem, to už vypadá na slušnou konkurenci. Ti hafani jsou ovšem kromě rámusu neškodní, kočka (bez rámusu) taky. Akorát kocour se mi jednou pokoušel vlézt do misky s krmením, ale se zlou se potázal, a od té doby se u nás neukázal. Takže občas udělám u nich zdvořilostní návštěvu, akorát to vypadá, že nikdy nejsou doma, tak aspoň jim trochu vyčistím misky. Páníček říkal, že s takovou brzy přijdu o atletickou postavu ladné šelmy a bude ze mě blahobytný váleček. To jako mám nechat plnou misku bez povšimnutí? Taky řekl, že v příštím životě chce být kocourem u sebe. Jak to vlastně myslí, vždyť teď je přece páníčkem u mě?

Charlie 

http://eva1960.rajce.idnes.cz/20.6.2016_Charlie_je_rok_v_novem_domove

 

13.6.2016

Koťátka byla převezena i s kočičkou do našeho depozita v Hulíně.

 

12.6.2016

Na zítřek máme hlášený příjem kočičky ze Zlechova s koťátkem. Usídlili se v rodinném domě někde u slepic, kde s nimi mají tu možnost pojídat zbytky. Pokud si je nikdo nevezme, majitel hrozí zastřelením.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/Kotata_Zlechov

Do nového domova na Kudlově u Zlína odjel dnes rok a půl starý kocourek Wilfík. Jeho nová majitelka je starší paní a bude bydlet v rodinném domě s pozdějším přístupem ven. Wilfík si to bude určitě užívat, je to klidný rozumný a hodný kocourek, který má rád pohodlí a klid.

 

Hledáme naléhavě domov pro kocourka. Kříženec britské kočky, černý. Stáří 5 let. Krásný, veliký, mohutná hlava. Pouze do klidné domácnosti bez dětí, bez dalších koček. Kryšpín je vykastrovaný a naočkovaný. Majitel jej chtěl nechat dát uspat, nechtěl se o něj dál starat. Je velmi vystresovaný a proto musel být umístěn sám v pokoji.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/.2016_Kryspin/

 

7.6.2016

Včera porodila v našem další depozitu kočička Julča. Má dvě kotátka a vzorně se stará. Kočička je poměrně plachá, ale už se nechá od paní pohladit a není vyděšená.

 

Dnešní návštěva našeho malého depozita v Uhřicích. Jsou zde dvě kočičky - jedna z Kojetína a jedna z Peškova u Tlumačova. Amálčiny koťátka mají již 5 týdnů a jsou všechny zamluvené, koťátka Pešky už mají také několik zájemců, ale těm je týden, takže si ještě dlouho počkají. Kočičky prcky kojí obě dvě, ty starší už papkají samy. Máme obrovskou radost, všechna koťata jsou v pořádku, zdravá, tlusťoučká a prostě ta správná kočičí parta. Dnes dostali škrabadla, tak z toho měli ohromnou radost

http://eva1960.rajce.idnes.cz/7.6.2016_Kotata_a_kocicky_v_Uhricich/

 

5.6.2016

Kočička Knedlička, přijatá vysoce březí ze dvora Technických služeb v Kroměříži porodila v depozitu v Kvasicích 4 koťátka. Těm je nyní již 5 týdnů, jsou zdravá, krásná a moc mazlivá.

http://eva1960.rajce.idnes.cz/5.6.2016_Knedlicka_a_jeji_kotatka

 

1.6.2016

Kočička matka koťátek z Peškova se krásně shledala se svými miminy. Všechno proběhlo v pořádku, poznala je a už začala znovu kojit a starat se, je v klidu a spokojená. Jenom "náhradní" kočka máma byla zpočátku naštvaná, že jí novou drobotinu opět vzali. Obě kočky to vyřešily tím, že ty 12 denní prtíky kojí obě. Takže koťata se přesouvají v rámci maličkého pokoje podle "potřeby". A panuje vzájemný soulad a pohoda. Koťata mají nacpané bříska a spokojeně pod dohledem své i náhradní maminy.