Květinka Met
Kocourek Met zůstane navždy v našem srdci. 
Ve středu 27. 4. 2017 byl u cesty nedaleko Hranic na Moravě nalezený chomáček kostí, z kterého se vyklubal stařičký kocourek. Kocourek byl slepý, velmi starý stařičký, s omrzlýma ušima, domlácený, podchlazený...
Velmi hodný a ohleduplný nálezce jej zavezl na akutní ošetření na veterinu, kde kocourek dostal antibiotika, calopet pastu, podkožní infuze. V pátek byl potom kocourek dopravený k nám do útulku ve Zlíně, kde od nás dostal jméno Met. Nálezce se s Metem loučil jen velmi těžko, a se slzami v očích.
Ještě ten samý večer jsme s Metem jeli urychleně na veterinu, kde mu byla zavedená kanyla a infuzní roztok, protože byl velmi dehydrovaný a jeho tělesná teplota byla 34 stupňů. Celkový stav Meta nenaznačoval nic dobrého, spíš naopak.
V sobotu jsme pro jistotu ještě odjeli udělat Metovi rentgen a sono břicha k naší paní doktorce Vojtkové, abychom vyloučili nějaká vnitřní zranění. Vyšetření nepotvrdilo žádná vnitřní zranění, ale bohužel masivní zápal plic. Met dostal dufalit, další silnější antibiotika. Teplota se mu už začala vracet do normálu, naměřili jsme 38 stupňů.
Kocourkovi jsme začali kapat a doufali jsme v zázrak. Met chvílemi dýchal zrychleně, pak se mu dech zklidnil, ale byl apatický a hodně spavý, občas jemně vrněl. Bohužel ani krevní zkouška nebyla příznivá, ale potvrdila velký zánět v tělíčku a neměřitelné hodnoty urey. Ledvinové hodnoty byly celkem v normě, červené krvinky rovněž. Ihned po příjezdu z veteriny šel Met do karanténního boxu na vyhřívanou dečku, kde mu bylo dobře a teplo. Kocourek bojoval, jak jen to šlo a my s ním.
Bohužel, ale Met už neměl dost síly na boj o svůj život. Také to, co se s ním dělo, nebylo pro jeho psychiku to nejlepší. Ani si neumíme představit, kolik bolesti a strachu musel zažít v poli u cesty, když čekal na smrt sám a opuštěný, kolik nejistoty spojené s tím, že neviděl, musel zažít při manipulaci s ním, no prostě muselo to být pro stařičkého, slepého kocourka šílené.
Nicméně jsme ale rádi, že jsme pro Meta udělali maximum, co jsme mohli a o jeho život jsme bojovali.
Mete, je nám to moc líto!
Květinku Meta tímto sázíme na naši kočičí louku, kde nikdy neodkvete.
http://novydomov.rajce.idnes.cz/Met/#Met2804.jpg
